Jak to jde po prvním týdnu?
Přečtěte si o mých zkušenostech s rovnátky Invisalign po prvním týdnu.
Stále nejsme jedno tělo, jedna duše!
Pořád rovnátka vnímám, vím o nich, rozhodně nejsem ve stavu, že bych na ně zapomněla a fungovala s nimi jako bez nich. Už mě ale nebolí zuby, nic netlačí. Fólie už si umím docela rychle a bezbolestně sundat.
Mám výhodu, že jsem doma s dětmi a nemusím řešit situace v práci, jídlo v restauraci, chození po schůzkách a přímou komunikaci se zákazníky nebo klienty. Takže v tomto směru je to vlastně pohoda, protože si většinu dne s rovnátky užiju hezky pěkně doma.
Mluvení pořád není dobré, stále si musím dávat pozor na výslovnost a určitě s rovnátky mluvím pomaleji a vyhýbám se náročnějším výrazům...což teda zní divně, ale prostě když vám dobře nejdou říkat sykavky, tak radši volíte jiná slova, která vám jdou lépe vyslovovat. Zvlášť, když mluvíte s někým, kdo neví, že máte rovnátka a nechcete, aby poznal tento handicap.
Těším se na výsledek
I když jsem teprve na samém začátku, tak se moc a moc těším na výsledek. Zvykám si na mírné nepohodlí, zažívám trochu omezení, ale pořád mám v hlavě tu vidinu rovných zubů, o kterých jsem celé roky snila a to mně pomáhá život s rovnátky zvládnout lépe.
Tento týden jsem v jedné diskuzi četla příspěvek od jedné holky, která psala, že když viděla prezentaci tchýně k 50. narozeninám a na každé fotce měla tchýně vidět křivé zuby, tak to byl pro ni velký impuls pořídit si konečně rovnátka a na nic už nečekat. Tomu naprosto rozumím. I já na každé fotce zkoumám sebe, jestli tam mám nebo nemám vidět křivé zuby...možná je to až nějaká osobní porucha, protože mé okolí to až zas tak nevnímá. Dokonce někteří blízcí lidé byli překvapeni, že rovnátka mám a proč jako, když to není potřeba. Jenže já vím, že ANO, JE! Já prostě chci mít rovné zuby a opravený skus!
Přesně za týden mě čeká první výměna fólií. Jsem zvědavá, jak velká to bude změna a jestli zuby opět budou bolet. Určitě Vám o tom napíšu.
Hezký, předvánoční čas!
